Byzantský styl umění postupně vykrystalizoval z pozdně antického a raně křesťanského umění. Tento proces trval téměř 200 let a jeho nositeli byli nejrůznější etnické skupiny. Byzantské umění je založené na křesťanské víře a jeho hlavním úkolem bylo předávat právě náboženská sdělení. Kolébkou tohoto stylu byl Cařihrad/Konstantinopole/Istanbul, kde se mísili přechozí vlivy antiky, ale i vlivy východních států. Ačkoliv se tu mísili většinou protiklady, byzantské umění vzniklo právě z nich a vytvořilo ucelený styl.
Nejvýznamnější byla pro byzantské umění architektura, ikonomalba a tvorba fresek a mozaik.
Byzantská filozofie
Pro Byzantince se vesmír vždy rozpadala na dva vyhraněné světy. Svět smyslový a svět duchovní. Primární byl pro ně svět duchovní, v kterém vládla úplná harmonie. Tato logika dvou světů platila i na člověka, který se stejně tak měl rozpadat na živel materiální a živel duchovní. V Byzanci nikdy neměl obraz abstraktní formu a jeho základem vždy zůstávala lidská postava. Tím se výrazně liší od Orientu, kde čistý ornament a abstraktní geometrické tvary převažují.
Byzantská architektura
Byzantská architektura navázala na architekturu Římské říše a dalo by se říci, že se rozvíjela dvěma hlavními směry: jednak podélný typ římské basiliky a jednakvyvinula centrální typ stavebs půdorysem rovnoramenného kříže a centrální kupolí. Příkladem typické centrální stavby je například Hagia Sofia.
Tato notoricky známá stavba měla neobyčejnou výzdobu, z které se ale nedochovalo skoro nic – byla zničena během povstání Niká a při konverzi kostela na mešitu.
Mezi charakteristické znaky byzantské architektury patří kupole, barevné efekty exteriéru a interiérů, důraz na vnitřní prostor chrámů a hojné využívání mozaiky, nástěnných a nástropních maleb. Velmi zajímavým faktem je, že stavby byly záměrně stavěny tak, aby vznikal kontrast mezi vnitřkem a vnějškem. Vnitřní prostory staveb jsou bohatě zdobené mozaikami a kresbami, zatímco exteriér je poněkud chudý a strohý, většinou se jedná o nezdobené cihlové stěny. Tento kontrast měl představovat kontrast mezi nebeskou klenbou a prostým pozemským životem.
Největší vliv mělo byzantské umění na Řecko a Rusko, byzantské stavby však lze najít například i na Sicílii, nebo v Benátkách. Typickým příkladem šíření byzantského stylu je Kostel sv. Marka v Benátkách. Jeho vzorem byl Kostel sv. Apoštolů z Konstantinopole.
Byzantské umění je dechberoucí kombinací více stylů odlišných kultur. Lze to spatřit zvláště v architektuře, kterou lze obdivovat například v Řecku, Turecku, ale i Rusku.
Category: Kultura