Půjčky lze hodnotit různě

Ideální situací by bylo, kdyby každý na světě žil ze svých vlastních příjmů, kdyby si s těmito vystačil vždy a za všech okolností. Protože pak by tu všechno fungovalo tak, jak to fungovat má, a všichni by mohli být spokojení.

Jenže ono to tak nechodí vždycky. Co chvíli je tu někdo, komu dojdou peníze a potřebuje další, jež už ale nemá. A někdo takový pak svou situaci nezvládá ani utahováním opasku a musí si půjčit. Nebo se třeba ani nesnaží omezit své výdaje a rovnou si někde říká o půjčku.

Proti rozumným půjčkám nelze v zásadě nic namítat. Když si někdo půjčí a pak to bez problémů vrátí, je to vlastně také relativně v pořádku. Jenže takové rozhodně nejsou všechny případy, kdy si někdo o půjčení peněz říká.

anglické peníze

Vezměte si třeba takový stát. I když nikdo z nás prostých smrtelníků do všech jeho finančních transakcí nevidí, přesto všichni víme už i na první pohled, že to určitě není dobrý hospodář. A ani sladké řečičky o tom, že to stát dělá vlastně pro blaho svých občanů, nic nemění na tom, že jde o extrémně rozhazovačnou instituci, která je přeborníkem zejména na jedno – na dělání dluhů.

Náš stát dluží kdejaké bance a kdejakému dalšímu investorovi. A dluží i nám obyčejným lidem, přesněji těm, kteří se nechali zlákat na laciné pozlátko jménem státní dluhopisy.

Jsme přesvědčováni o tom, abychom do těchto rádoby cenných papírů investovali. Někdy se nám slibují vyšší úroky, než jaké by nám dali někde jinde, jsme ubezpečováni o tom, že nenajdeme bezpečnější investici. A kdekdo na to slyší.

modrá bankovka

Ovšem proč se nám takové dluhopisy nabízejí? Vlastně i proto, že lidé do státních financí nevidí a nemohou je tak ovlivňovat, což přichází politikům vhod. Lidé tak půjčují těm nahoře i na to, na co by jim nikdo jiný nepůjčil. A kdybyste viděli, co se s vašimi penězi, za které jste státní dluhopisy nakoupili, nejednou děje… Pak byste s největší pravděpodobností nepůjčili státu ani korunu.

A tak vám lze říci jediné. Nesázejte na státní dluhopisy Hypotéka bez registru ani nikdo jiný by za stávající ekonomické situace zřejmě instituci zvané stát nepůjčil a rozhazovačnost politiků tak umožňujeme vlastně i my sami. Kteří pak ty dluhy budeme splácet.